Koncem ledna 2019 jsme spolu s kolegou Přemyslem Mikou přednášeli na konferenci Agile 2019. A protože jsme slíbili obsah prezentace někde zhmotnit, píšu tento článek. Děkujeme tímto za všechny vyřčené nebo zaslané komentáře statečných bojovníků, kteří se snaží smysluplnou agilitu zavést, a přitom se ubránit té nesmyslné.

"A dost!“, chtěl bych vykřiknout co nejhlasitěji. Až příliš často musíme opravovat u mnoha desítek zákazníků zpackané pokusy o implementaci Agile, Scrum, SAFe, Spotify a podobných metodik do organizace. Až příliš často musíme korigovat chybné nebo zavádějící tvrzení o agilním přístupu. A přitom Agile jako takový za nezdar transformací nemůže. Existuje už naštěstí řada vzdělaných, zkušených a rozumných lidí, kteří v tomto oboru chápou širší souvislosti a dokážou vás provést agilním pralesem. 

Sepsali jsme proto sedm největších a nejčastěji opakovaných mýtů agilních transformací, kde by si každý zasloužil známou anticenu „Bludný balvan“, protože každý z nich zároveň odsuzuje agilní transformaci k zoufalému bloudění.

1. Agile vyřeší všechny vaše systémové problémy

„Neumíme řídit projekty.“ „Příliš rychle vyrostlo naše IT a je to jeden chaos.“ „Chybí nám architekti, analytici…“ „Máme rozhašené testovací prostředí.“ „Nejsou jasné businessové role.“ „Chybí firemní strategie.“ „Firemní kultura je otřesná.“ Na to všechno jsme opakovaně slýchávali řešení jako u doktora před třiceti lety - jenže namísto předepsaného penicilinu „agilní expert“ zavelel: „Dejte si Agile!“

Ne, výše zmíněné problémy opravdu Scrum nevyřeší. Pojmenujte problémy přesně a řešte je tam, kde jsou. Patrně vám víc pomůže zavést řádně ITIL na IT procesy, PRINCE2 na řízení projektů, získání dobrého business architekta a v neposlední řadě kouče, který pomůže HR změnit firemní kulturu. Neschovávejte se za Agile a vyřešte nekompetenci tam, kde opravdu je. A mimo další efekty se to následně pozitivně projeví i na schopnosti zavést do vaší společnosti agilní přístup.

2. Agilní přístup je použitelný pouze v některých prostředích

Agile není Scrum. Agilní přístup je filosofie, soubor hodnot, způsob uvažování a chování. K tomu patří celá řada technik, metod a konceptů. Pokud jste agilitu opravdu pochopili, pak víte, že neexistuje prostředí, projekt, oblast podnikání, kde by něco z agilních přístupů, chování nebo myšlenek nešlo využít. Práce s backlogem a sprinty třeba pro řízení facilit. Tlak na value a prioritizace pomocí MoSCoW při řízení portfolia. Sestavení autonomního plně self-organised týmu na jinak tradičním projektu. Posun kultury oddělení firem od blaming směrem k trusting. Využití T-Shaped skills set konceptu při náboru lidí. A v neposlední řadě důraz na Servant Leadership v podstatě kdekoli (Pozor! Ne kdykoli!). Agilita je použitelná všude – jenom musíte vědět, co to opravdu je, a jak ji efektivně využít.

3. Agile je jasně vymezený 

Agilní přístupy mají sice svou historii, ale z pohledu jednoznačných procesních definic jsou pořád ještě v plenkách. Neustále vznikají a zanikají pojmy, metody, názvy. I my jsme kupříkladu přešli z DSDM Aternu, který jsme školili před lety, k PRINCE2 Agile. To je naprosto v pořádku. Nedovolte ale, prosím, nikomu, aby vám nabízel/prodával „Agile“ jako jasně definovanou a usazenou metodiku. Manifest agilního vývoje Software vznikl v roce 2001, který se ovšem dá jednoduše shrnout na jednom slidu. Scrum Guide je z roku 2010 – a má pár stránek. DSDM Atern se narodil v roce 1994, PRINCE2 Agile před ani ne čtyřmi lety. A pokud používáte tzv. Spotify model, vězte, že vlastně popsaný není vůbec – prostě jako nejlepší praxe neexistuje. A LeSS, nebo třeba SAFe? I ty existují jen krátce a hlavně, projeli jsme republiku křížem krážem a nikde zatím není pořádně usazený. A vlastně ani nejede podle „knihy“ – snad nejdále jsou v Tietu v Ostravě. Opět to není špatně. Jenom je potřeba říct na rovinu, že danou nejlepší praxi budeme muset hledat spolu. A nepřestávat se vzdělávat a zjišťovat, co kde OPRAVDU funguje.

4. Agile je o silném Scrum Masterovi nebo Product Ownerovi, který svůj tým pevně vede

Jako bývalý programátor jsem dokázal velmi ocenit základní teze agility, potažmo Scrumu. Kupříkladu – developeři jsou dost inteligentní na to, aby se dokázali v rozumně malém týmu sami zorganizovat, motivovat a zavázat ke splnění dohodnutých termínů. Umí se také spojit se zákazníkem a napřímo domluvit detaily zadání. Vždy mne mrzelo, když společnosti, projektoví manažeři či business postupně vytvořili prostředí, kde bylo ty ajtíky nutno úkolovat, strkat k výsledku, nepustit k zákazníkovi. To bylo vždy špatné (i když velmi rozšířené) uvažování. Ale právě v souvislosti se scrumem se o tom začalo jasněji mluvit. Empowerment, self-organised team, autonomní tým – no sláva. O to větší zklamání pak prožívám kdykoliv vidím, že firmy/IT v rámci nasazení Agile/scrumu najmou „seniorní“ Product Ownery nebo dokonce seniorní Scrum Mastery, kteří uvažují a hovoří stejně – jak ty developery musí úkolovat v Jiře, dostrkat k cíli, a nakonec Scrum Master dělá interface mezi týmem a případným projektem. Bohužel, mnozí se vydali lehčí, ale slepou cestou. Vraťme se, prosím, k původnímu ideálu a investujme do seniorního týmu a opravdu autonomních jednotek. Jen tak vytěžíme maximum hodnoty z původní myšlenky scrumu.

5. Agile znamená neplánovat

Plán – ať už projektový, nebo jiný – není vyplněnou šablonou, není jen papírem nebo složitým Ganttovým diagramem. Plán je ROZMYŠLENÝ postup k cíli (i měnícímu se) vytvořený realizačním týmem. Je jisté, že realita se bude lišit, ale jak již řekl D. D. Eisenhower: „No battle was ever won according to the plan, but no battle was ever won without one.“ Nahraďme na chvíli slovo „plánovat“ slovem „rozmyslet“. Vždy mne rozčílí, když se setkám s tvrzením (naštěstí už dnes ustupujícím), že díky agile nemusíme plánovat (rozuměj, přemýšlet). Použiji, s dovolením, analogii vypůjčenou od Keitha Richardse (oficiálně jednoho z největších guru ve světě agile v UK) – stíhačka Hornet je velmi, velmi agilní. To ale neznamená, že nemá jasné kontrolní mechanismy a rozmyšlený plán. Je jasné, že použití scrumu v komplexnějším prostředí vyžaduje zkušenost a nebanální rozmyšlení. Sofistikovaná práce s backlogem, míchání Should-have požadavků spolu s Must-have požadavky už od prvních sprintů, dělení kapacity (velocity) týmu pro různé účely. Odhadnutí rozložení backlogu do více sprintů kvůli vzájemným souvislostem mezi produkty. A mohl bych pokračovat. Pokud tým neumí plánovat, (rozuměj, rozmyslet práci), nevymlouvejte se, že to děláte agilně a raději vyhrňte mentální rukávy a plánovat se naučte.

6. Agilní transformace je především o reorganizaci

Podobně jako u silného Scrum Mastera místo silného týmu se mnoho firem pustilo do agilní transformace lehčí, ovšem chudší, cestou. Reorganizujeme. A to někdy brutálně a nesmyslně. Ale kdybychom si teď odmysleli šílené paskvily reorganizací typu nahrazení projektových manažerů jinými rolemi, kteří budou „…dělat asi něco jako projektový manažer, i když jim tu tak nesmíme říkat“, stejně míjíme jádro pudla. Největší hodnota agilních přístupů je ve změně kultury. Pokud nebude jedním z klíčových hráčů agilní transformace osvícené HR, pokud se vyhnete reálné implementaci empowermentu svých lidí, pokud management není připraven změnit svůj způsob rozhodování a odměňování, pokud se nestane důvěra jednou ze základních firemních hodnot, pokud oddělení nákupu nezmění svůj přístup k dodavatelům, zapomeňte na hlavní přínosy agility. Krása a síla agilního přístupu je v „behaviors“, ne v konceptech a metodách. Ano, uznávám, že je to cesta těžší a delší, ale na druhou stranu mnohem smysluplnější a dlouhodobě udržitelnější, než pouhopouhá reorganizace do DevOpsů anebo Tribů a Squadů.

7. Agilní transformace by měla zcela nahradit projektový, PMO a portfolio management

Pokud vám někdo ještě tvrdí, že díky agilnímu přístupu může organizace zrušit projekty, projektové řízení a projektovou kancelář, pak je jisté, že pořádně neví, k čemu je ten Agile a už vůbec neví nic o projektovém řízení. Je to stejně liché jako třeba tvrzení, že někdo dodává projekty scrumem. Scrum není o projektovém, ale o produktovém řízení. Projekt, ze své definice, je dočasně vytvořená organizační struktura, pomocí které dodáváme komplexní změnu. A světe div se, každý projekt (ano, i GDPR, nebo nový hotel) umí využít v různé míře i agilních přístupů. A tak, prosím, přestaňte nesmyslně rušit PMO a přejmenovávat projektové manažery na role s více agilním názvem (opravdu zní tribe delivery manager více agilně?) a raději vyškolte své programové a projektové manažery tak, aby uměli komunikovat v agilních pojmech a využít maximálně všech benefitů, které Agile skýtá. Klidně přejmenujte PMO (P3O) na APMO – agilní projektovou kancelář a zajistěte, že organizace dokáže synergicky využít to nejlepší z Portfolio (MoP), Programového (MSP) a Projektového (PRINCE2 Agile) řízení. Můžete chytře kloubit ITIL, XP, Scrum, PRINCE2 Agile, LEAN a mnohé jiné. Každé z výše uvedeného je totiž k jinému účelu a krásně se umí domluvit.

Abychom nemluvili jenom o bludech, dovolte mi na závěr sedm doporučení:

1. Dejte si pozor na falešné proroky – agilní evangelisty, kteří nikdy nepracovali dostatečně dlouho v dostatečně komplexním prostředí, a proto neumí pochopit problematiku v její šíři.
2. Zapojte do transformace své HR oddělení – změna kultury je více než změna organizace.
3. Nastavte Agile P3O – pověřte své PMO oddělení, aby našlo symbiózu mezi agilním a tradičním způsobem dodávky změn.
4. Posilujte své týmy – nezablokujte růst týmu silným Product Ownerem nebo Scrum Masterem, který je bude řídit a pouze tak nahradí kupříkladu projektového manažera.
5. Definujte si všichni své role a zodpovědnosti – jasně pojmenujte role a zodpovědnosti napříč tradičním a agilním světem.
6. Nechte se vyškolit – nespokojte se s opakováním jednoduchých, ale nepravdivých frází. Zjistěte, jak je to doopravdy. Ideálně od někoho, kdo zná problematiku v celé její šíři.
7. Buďte agilní – pochopte krásu agility a uvažujte agilně nejen v pracovním, ale i soukromém životě.

 … protože tlak na dodání největší hodnoty, prioritizace, správné delegování, vytváření prostředí důvěry, spolupráce, postupná dodávka a mnohé jiné, to jsou myšlenky, které prostě stojí za to!